Česká politika uvízla v ideových mělčinách, kde kotví lobbisté a političtí podnikatelé se strachem, aby střežili vody byznysovým žralokům.
Tři dekády od totality nepřestáváme uvažovat jako za tehdejších časů. Ti nahoře nejsou nebezpeční nebo nejchytřejší. Jsou hlavně nejdrzejší a nejhlasitější. Naším úkolem není apelovat, ale postavit se, třeba s méně slovy, do čela politického života za veřejný zájem, pokud ti nahoře nekonají v náš prospěch.
Potřebujeme oprášit nejdůležitější odkaz Václava Havla, že „můžeme“.
Srdce Unie chce na příkladu energetiky, jako základu veškeré prosperity, ukázat, že postavíme-li novou loď a odrazíme od břehů, jež nás ve skutečnosti nechrání, ale svazují, objevíme oceán příležitostí a novou pevninu spravedlnosti.
Obyčejní lidé, aktivisté, novináři, umělci, vědci — pokud chceme Česku vrátit ztracenou naději, dokážeme to zdola jedině novou politickou silou. Musíme se znovu politicky zorganizovat jako v éře Občanského fóra. Energetika se změní jen jednou provždy. Buď ji získáme všichni, nebo znovu jen hrstka nejbohatších.
Bude to zábava, protože nemusíme nic předstírat. Okamžitě ukážeme o co nám jde a necháme za sebou všechny vládní i opoziční strany a hnutí tím, že si jako první politici v Česku, a dost možná i na světě, snížíme platy.
Desetinu z každého platu za politickou funkci dáme na dobročinnost. Založíme nadační fond, kam složíme desetinu z každého platu a odměny za politickou funkci placenou z veřejného rozpočtu k financování například klimatických akčních plánů, studií úspor energie, výstavby obnovitelné energetiky, adaptace na změnu klimatu nebo výzkumu energetických inovací.
